Sokol Červené Janovice

Stejně jako před týdnem v Paběnicích jsme opět nedokázali dovést do vítězného konce jednogólový náskok a všechny body ztratily v závěru utkání. Tentokrát tím šťastnějším mužstvem byly Bratčice.

Jak by se nám do současné sestavy hodil šikovný a tvořivý útočník jsme se přesvědčili na Memoriálu Pavla Charváta mladšího a Luboše Černého na Kačině, kde jsme v úterý 8. května obsadili druhou příčku.

I když tomu průběh derby v Paběnicích vůbec neodpovídal, závěrečné minuty přinesly hodně vzruchu. Přišli jsme o bodový zisk a hlavně - J. Hájka musela odvézt sanita záchranné zdravotnické služby.

Stejným výsledkem jsme soupeři z Potěh v jarní části sezony oplatili podzimní jednogólovou porážku, když parádní vlastenec se po rohu J. Víty v 72. minutě povedl P. Ašenbrennerovi.

Ještě „přijatelný" výsledek jsme vzhledem k průběhu utkání uhráli na hřišti lídra tabulky III. třídy, proti kterému jsme vyrukovali pouze v základní jedenáctce, bez možnosti střídání.

Už to začíná být dost obehraná písnička - stále čekáme na první jarní gól. I přes zvýšenou střeleckou aktivitu to nevyšlo ani v domácím utkání s Ratajemi. Navíc zamrzela poněkud krutá tříbranková porážka.

Ani ve třetím jarním kole se nám nepodařilo vsítit gól, ale tentokrát jsme bez bodu nezůstali. Bojovný výkon přinesl alespoň bezbrankovou remízu, která znamenala vůbec první bod ze hřiště soupeře v sezoně 2011/2012.

O „odemčení” červenojanovického hřiště v roce 2012 se postarali fotbalisté tupadelské rezervy, kterým v tabulce po podzimu i po prvním jarním kole patřila v tabulce druhá příčka. Favorit utkání byl tedy jasný.

Úvod fotbalového jara byl ve znamení souboje dvou nejslabších mužstev III. třídy. Šlo tak o to, kdo posílí naději na záchranu. Močovice i Červené Janovice navíc do druhé poloviny soutěže vstoupily s novými trenéry.

Poslední možnost vyladit formu před záchranářskými pracemi ve III. třídě jsme měli na hřišti vedoucího týmu nejnižší okresní fotbalové soutěže - sk. A. S optimismem do jarní části sezony ale vstupovat nebudeme.

Na nejslabší tým v rámci zimní přípravy jsme narazili na Kačině. Navíc se po operaci kolena vrátil do sestavy R. Vavřina a byl to právě on, kdo proti průměrnému mužstvu ze IV. třídy konečně zařídil výhru.

Velmi příjemným sparing partnerem jsme byli rezervnímu týmu Sparty Kutná Hora v narychlo domluveném přípravném zápase na umělé trávě. „Vraždění neviňátek“ skončilo nakonec ještě milosrdným poměrem.

V úvodu přípravného utkání v Hlízově nám všechno hrálo do karet: ujali jsme se dvougólového vedení a skoro celé domácí mužstvo se hádalo s hlavním rozhodčím, přesto se z vítězství radoval právě Hlízov.

Další porážku v zimní přípravě jsme si připsali na osvětlené umělé trávě v souboji se staršími dorostenci Sparty Kutná Hora, který jsme absolvovali místo pravidelného středečního tréninku.

Na hřišti menších rozměrů na Sokoláku v Kutné Hoře jsme odehráli přátelské utkání s Paběnicemi. Obě mužstva nastoupila ve složení 9+1, ale jak se po pěti minutách ukázalo, optimální byly sestavy 8+1.

Srovnání kvality po podzimu nejhoršího týmu III. třídy a jednoho z předních celků IV. třídy nabídlo přípravné utkání, které se odehrálo na čáslavském hřišti s umělou trávou. A rozdíl byl markantní!

První vyhrání z kapsy vyhání. Přesně na toto české přísloví by se nechal napasovat červenojanovický fotbalový podzim v mistrovském ročníku 2011/2012.

I bez tří vykartovaných hráčů základní sestavy ukázala suchdolská rezerva, jak kvalitní a velmi zkušené mužstvo stále je. Mohli bychom se od něj pořád učit.

V posledním domácím mistrovském zápase v letošním roce jsme prohráli s posílenou zbraslavickou rezervou smolně o jeden gól, i když by zápasu daleko více slušela remíza.

Sestava mladíků, kterým věkový průměr kazil jen kapitán V. Bouma, vyrukovala bez zraněné brankářské jedničky proti sázavské rezervě. Kácovské „kouzlo“ ale nepomohlo.

Sérii čtyř posledních podzimních utkání s rezervními týmy jsme začali porážkou s kutnohorským béčkem na vlastním hřišti. Fotbalovou parádu předvedl J. Červinka.

Ani přízeň hlavního rozhodčího Luďka Kracíka z Vrdů nám nepomohla k bodovému zisku. Doma jsme prohráli s SK Kluky nejtěsnějším rozdílem. Rozhodla branka z prvního poločasu.

Katastrofa. Tak by se dalo shrnout naše vystoupení v Bratčicích. Konečný výsledek se soupeřem, který měl před vzájemným zápasem jen o bod víc, mluví sám za sebe.

Promarněná první dvacetiminutovka utkání s paběnickou rezervou nám zkomplikovala cestu za dalšími body ve III. třídě. Domácí pevnost tak podruhé v sezoně padla.

Gól domácích v poslední minutě prvního poločasu rozhodl o vítězi utkání v Potěhách. Ani na třetí pokus jsme tak na hřišti soupeře nedokázali bodovat.

Mládí vpřed! To bylo hlavní heslo domácího utkání s prvním týmem tabulky. A vyplatilo se. V pozměněné sestavě se podařilo s Kácovem vybojovat bod.

Je to jako na houpačce. Zatímco v domácích zápasech hýříme bojovností, na hřištích soupeřů se nám to vůbec nedaří. Dokumentovalo to utkání v Ratajích nad Sázavou.

I přes bojovný výkon se nám doma nepodařilo proti rezervě sedlecké Viktorie bodovat. O výhře hostujícího mužstva rozhodl v závěru utkání velmi povedenou střelou J. Hvězda.

Podle předpokladů dopadlo naše první vystoupení na hřišti soupeře v mistrovské sezoně 2011/2012. V Tupadlech jsme byli rádi, že jsme s tamní rezervou neutržili desítku.