Jdi na obsah Jdi na menu
 


Starosta obce nedá na fotbal dopustit a umí dát týmu impuls

13. 1. 2013

Rozlučka fotbalistů Sokola Červené Janovice v klubovně na hřišti. Foto: Jana VyčítalováVelkou podporu mají červenojanovičtí fotbalisté v osobě starosty obce Miroslava Ptáčka. On sám byl dříve aktivním hráčem, a tak dobře ví, čím může být osobně i z titulu své funkce mužstvu nápomocný a prospěšný.

Jak jste si s červenojanovickými fotbalisty užil rozlučku s rokem 2012, na kterou jste do klubovny na hřišti nedorazil s prázdnou a přinesl s sebou litrovkou rumu?

Rozlučku s podzimní částí fotbalové sezony jsem si skutečně užil. Byla to rozlučka podle mých představ - naplněná klubovna, výborná a kamarádská nálada, hodně smíchu i přátelských diskuzí, bohaté občerstvení. Vše bylo samozřejmě ovlivněno úspěšným podzimem.

A k té litrovce rumu. Závěr posledního zápasu podzimu Červené Janovice - Miskovice (1:0) byl pro fanoušky náročný na psychiku (a to nemluvím o trenérovi). Velké neproměněné šance, které by zaručovaly klidné vítězství, zůstaly neproměněné, a tak jsem patnáct minut před koncem zápasu zvolal k fotbalistům nabídku, že jestli zápas dotáhnou do vítězného konce, dojdu domů pro litr rumu. Měl jsem pocit, že mužstvo potřebuje nějaký impuls, ale jelikož nejsem fotbalový trenér ani psycholog, napadla mě tato lidová varianta. (úsměv)

Rok 2012 byl pro Červené Janovice jako noc a den. Hodně smutné jaro a parádní podzim. Vnímal jste to také jako starosta obce? Bylo to znát na náladě lidí ve vesnici?

Určitě jsem situaci kolem janovického fotbalu vnímal ať už jako starosta obce nebo jako bývalý hráč. Nebral jsem pád ze třetí třídy jako nějakou tragédii, protože jsem věděl, že jsou v mužstvu mladí hráči a tím má tým nějakou perspektivu. Zároveň jsem věděl, na základě skutečností jiných týmů s tímto osudem, že návrat zpět do této soutěže je tuze náročný. A tak mám z podzimní části skutečnou radost hlavně jako fanoušek týmu a věřím, že nejsem v Červených Janovicích sám.

Z turnaje starých gard u příležitosti 45 let kopané v Červených Janovicích. Foto: Jana VyčítalováVy sám jste k současnému dobrému rozpoložení mužstva přispěl sázkou před zahájením sezony 2012/2013, a sice pokud před závěrečným utkání bude rozhodnuto o postupu Červených Janovic zpět do třetí třídy, zasáhnete na dvacet minut do hry a koupíte za to týmu sud piva. Věříte, že se to povede? A případně potrénujete na zápas, nebo to risknete bez přípravy?

Nemyslím si, že bych na podzimním rozpoložení mužstva měl nějakou zásluhu. K dobré náladě v týmu přispěly jiné skutečnosti. Myslím, že se hlavně z týmu vytvořila dobrá parta, která si dokáže po zápase společně posedět a popovídat. Přišel nový trenér Standa Daněk, který fotbalu věnoval celý život a dal hře jistý řád. Podařilo se skloubit a využít zkušeností starších hráčů a elánu těch mladých. Mužstvo Červených Janovic se naučilo vyhrávat. Fotbal navíc není jenom dění na hřišti, ale i práce kolem, a tady výborně pracuje předseda oddílu Radek Vavřina. Je třeba vyzdvihnout i krásné fotbalové stránky Sokola Červené Janovice, které mají velkou sledovanost i své fanoušky.

A sázka? Jsem rád, že v tom nejsem sám, ale sázku jsem uzavřel společně s kamarádem Bohoušem Čochnářem. Jestli uvedená skutečnost nastane, tak se určitě objevím i na tréninku, protože bude třeba pro zápas nacvičit a doladit signály. (úsměv) Samozřejmě respektuji skutečnost, že o nasazení do zápasu rozhoduje trenér. Tím trošku přehazuji zodpovědnost na Standu, ale ten sud piva za postup samozřejmě platí. Sud je otázka nějakých peněz, ale pocit vítězství a radost z postupu, to je mnohdy k nezaplacení.

Milka Chvalov na Pukma Cupu v roce 2000. Foto: archiv VLPDříve jste hrál fotbal za Červené Janovice aktivně a proslavil jste se jako úspěšný exekutor trestných kopů. Byl jste také jako hlavní tmelící článek týmu Milka Chvalov v prvních ročnících oblíbeného turnaje Pukma Cup. Jaký je nyní váš vztah k fotbalu a ke sportu vůbec?

Ke sportu mám velice dobrý vztah, i když přiznávám, že teď díky rokům a kilogramům navíc se mu věnuji pouze jako divák. S aktivním sportem jsem skončil ve třiceti letech, kdy jsem se oženil. Symbolicky to bylo 26. července 2003, v den turnaje Pukma Cup. (úsměv) A na fotbal nedám dopustit, protože jsem měl to štěstí, že mi přinesl hodně radosti, a o tom by to mělo být.

Moc rád vzpomínám na turnajové týmy, za které jsem hrál - na internátě v Praze to byl tým „Zeměměřičů“, na koleji na Strahově pak oblíbený „Ztracený víkend“, potom jsem reprezentoval Katastrální úřad Kutná Hora a nezapomenutelný je samozřejmě tým „Milka Chvalov“. O každém z uvedených týmů bych mohl psát dlouho, ale vždy se ukázalo, že když je v týmu dobrá parta skutečných kamarádů, tak není velký problém porazit i mnohem kvalitnější a fotbalovější týmy. A tak jsem mohl oslavit několik pro mě velkých vítězství.

Červenojanovické fotbalové hřiště je známé svojí hodně nakloněnou rovinou. Vy jste ještě před nástupem na post starosty kdysi změřil jako geometr převýšení hrací plochy. Připomeňte, jaký je rozdíl nejníže a nejvýše položeného bodu?

Raději bych takovou informací nikoho neděsil, ale je skutečností, že převýšení na úhlopříčce je nějakých 2,6 metru, což je hodně. Je to samozřejmě ovlivněno tím, že roh u altánku je zdvižený opravdu výrazně, jinak by to byla taková klasická nakloněná rovina.

I přes značně nerovné hřiště si fotbalisté hostujících celků velmi chválili v letošním roce kvalitu pěstěného trávníku. Myslíte si z pohledu starosty, že by jednou mohlo dojít také narovnání hrací plochy? Snahy s tím něco udělat prý jsou...

Skutečně, takový trávník musí ostatní hřiště závidět, byla radost se po něm jenom projít. To za „našich“ fotbalových časů nebývalo, trávník byl hodně vyšlapaný, protože jsme hodně trénovali. (úsměv) Snaha o řešení sklonu hřiště tu skutečně byla, jen nedošla do zdárného konce. Jedná se o poměrně nákladnou akci, kterou by musela řešit nějaká zajímavá (vysoká) dotace.

Červenojanovický starosta Miroslav Ptáček. Foto: archiv Miroslava PtáčkaA otázka na závěr… Co byste popřál v novém roce 2013 červenojanovickým fotbalistům a co celé obci?

Nejdříve bych rád poděkoval všem fotbalistům za dobrou reprezentaci naší obce. Poděkování patří nejen hráčům, ale i lidem, bez kterých by se fotbal neobešel. Rád bych jmenovitě poděkoval Radkovi Vavřinovi za všechnu práci kolem fotbalu, Standovi Daňkovi za odvahu, Lubošovi Hájkovi za vzorné internetové stránky, Mirkovi Bělohlávkovi, který janovickému fotbalu pomáhá už několik desetiletí, a samozřejmě i všem fanouškům. Červenojanovickým fotbalistům v novém roce přeji hlavně pevné zdraví (Standovi navíc pevné nervy), ale samozřejmě také, aby mohli, spolu s fanoušky, zažít tu povznášející postupovou radost.. Zároveň hned dodávám, že jarní část soutěže bude hodně těžká.

A obec čeká také náročný rok, buduje se vodovod, měla by se realizovat i rekonstrukce hlavní silnice, máme podánu žádost o dotaci na kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Jsou to veliké investice, které svojí realizací svým způsobem omezí život v obci, ale pevně věřím, že ve výsledku posunou obec výše. Takže držím palce nám všem, aby se nějaká zajímavá investice do naší obce podařila.

A na závěr jedno neskromné přání: Přeji si, abychom byli hrdí na to, že žijeme a „kopeme“ za Červené Janovice. (lh)

Chcete nechat Miroslavu Ptáčkovi nějaký vzkaz? Napište ho jako komentář pod tímto článkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář