Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trenér našel pro většinu hráčů vhodné místo v sestavě

5. 1. 2013

Stanislav Daněk, trenér červenojanovických fotbalistů. Foto: Jana VyčítalováJednoznačně největší zásluhu na tom, že se červenojanovický fotbal po sestupu ze třetí třídy odrazil ode dna a vévodí "pralesu", má nový trenér Stanislav Daněk. Právě on začal sérii rozhovorů v rámci zimní přestávky.

Jak dlouho jste přemýšlel o nabídce stát se trenérem červenojanovických fotbalistů, proč jste se tak rozhodl? A co jste říkal tomu, že si vás v létě vybrali a následně i oslovili sami hráči?

Pochopitelně jsem byl v prvním okamžiku potěšen. Vzápětí jsem však také začal pochybovat, jestli do toho mám opravdu jít. Nakonec zvítězila tak trochu zvědavost zkusit něco nového a samozřejmě také trochu ješitnost. Co se týká toho, že mě oslovili samotní hráči, myslím, že toho někteří později „litovali“.

Z pohledu červenojanovické kopané bylo jenom dobře, že jste angažmá přijal. Takový začátek trenérské kariéry je obdivuhodný. Jaké je to vézt se na vítězné vlně, jaké u vás převládají pocity?

Pocity ve mně převládají převážně pozitivní, ale zůstávám oběma nohama na zemi. Jak je všeobecně známo - „zajíci se sčítají až po honu“.
 
Stanislav Daněk, trenér červenojanovických fotbalistů. Foto: Martin LiberskýNení tajemstvím, že jste dříve v roli diváka často odcházel z červenojanovického hřiště ještě několik minut před závěrečným hvizdem a pokaždé značně rozmrzelý a plný výhrad k výkonům mužstva i jednotlivců. Nyní jste své vystupování musel úplně změnit. Bylo to pro vás těžké? 

Je o mně známo, že jsem spíše fotbalový kritik, než ten, co chválí. Obzvlášť jde-li o janovický fotbal. Co se týká změny vystupování, nebylo to tak složité, když mužstvo fungovalo dobře.

Mužstvo jste přebíral ve značném stádiu rozkladu. Po ostudných výkonech se v loňské sezoně spadlo ze třetí třídy a mnozí lidé předpokládali, že zmar bude pokračovat i v nejnižší okresní soutěži. Co bylo podle vás tím impulsem, aby se věci obrátily k lepšímu? Vždyť tým odehrál podzim prakticky ve stejném složení jako jaro. Novými tvářemi byli jen Jan Švorc a Jan Rada, který však hlavně kvůli zraněním nastupoval minimálně.

Podle mého názoru se podařilo najít pro většinu hráčů v sestavě místo, které jim nejvíce vyhovuje. Dále mužstvo začalo daleko lépe plnit obranné úkoly jako celek.
 
I přes pohodu a početnou bodovou sbírku se ani červenojanovické mužstvo nevyhnulo problémům v sestavě. Čím si vysvětlujete skutečnost, že v úvodních zápasech byla střídačka k prasknutí a s přibývajícími odehranými koly jste měl potíže dát vůbec dohromady základní jedenáctku? 

Každý, kdo kdy působil u fotbalového mužstva, ví, že problém je, když je hráčů málo, stejně jako, když je jich hodně. Pochopitelně těm, co nehrají, se to nemusí líbit. Záleží na tom, jaký mají k fotbalu vztah. Někteří přestanou chodit a tím dochází k tomu, že je hráčů málo. To byl i náš případ.

Stanislav Daněk, trenér červenojanovických fotbalistů. Foto: Jana VyčítalováJaký zápas se z vašeho pohledu Červeným Janovicím v podzimní části nejvíce vydařil a na jaký byste nejraději rychle zapomněl?

Byly to všechny zápasy na hřištích soupeřů. A nejen to. Nejvíce si cením výhry na Štrampouchu, i co se týká předvedené hry. Paradoxně i tento zápas byl pro mě nepříjemný, protože jsem byl nucen po slovní rozepři se střídajícím hráčem tohoto hráče vyřadit z mužstva.

Kromě série neporazitelnosti se vaše mužstvo může po podzimu pyšnit pouze šesti inkasovanými góly z dvanácti mistrovských utkání a dokonce osmi zápasy bez inkasované branky. To je hodně dobrá vizitka. Prozradíte recept jak na to? Co za tím stojí?

Recept na to je celkem jednoduchý. Jestliže nedostanete gól, tak neprohrajete. A základ je v tom, že bude celé mužstvo zodpovědně bránit. A samozřejmě musíte také nějaký ten gól dát.

Dá se předpokládat, že vítězná síla tkví v práci celého dvacetičlenného hráčského kádru, který do podzimních bojů postupně zasáhl, nicméně mohl byste vybrat a jmenovat alespoň některé tahouny mužstva?

Jelikož každý ví, že fotbal je kolektivní hra, hodnotím mužstvo jako celek. Ale protože chcete slyšet jména, tak bych v první řadě jmenoval brankáře Marka Valentu, jsem rád, že to opět začalo střílet Radkovi Vavřinovi, že zúročuje své zkušenosti Vláďa Bouma. Říkám to s vědomím toho, že abych je mohl jmenovat, museli všichni nejmenovaní hráči odvést dobré výkony ve všech zápasech.

Stanislav Daněk, trenér červenojanovických fotbalistů. Foto: Tomáš FilipJako dlouholetý fotbalový nadšenec máte okresní soutěže jistě zmapované. Co byste mohl říct o čtvrté třídě, ve které nyní Červené Janovice hrají?

Okresní soutěže sleduji hlavně prostřednictvím tisku, a pokud jde o čtvrtou třídu, za určitých okolností by tři čtyři mužstva mohla hrát i výše.

Úvodní část vaší trenérské kariéry je vzhledem k podzimním výsledkům velmi úspěšná. Přesto, existuje něco, co byste za tuto dobu vzal z fotbalového či lidského hlediska zpátky nebo udělal jinak?

Vždy se najde něco, co lze udělat lépe nebo jinak. Pokud jde o něco, co bych vzal zpátky, tak bych možná o něco méně „šlapal na plyn“ v případě posuzování chování některých hráčů. Ale jistý si tím nejsem.

Po posledním utkání s Miskovicemi jste se nechal slyšet, že si napíšete Ježíškovi o kardiostimulátor. Udělal jste to? To opravdu tak zápasy prožíváte a přináší vám to zdravotní obtíže?

Bylo to spíše myšleno jako vtip, ale je pravda, že když jsem ještě aktivně hrál, byl jsem taky nervózní. Jak ale začal zápas, všechno ze mě spadlo. Teď to musím prožít celý zápas.

S výše položenou otázkou úzce souvisí i další dotaz. Komu nejčastěji ventilujete své fotbalové pocity? Je jasné, že člověk se o ně musí s někým podělit a nesmí si je nechávat pro sebe, jinak by ho to také mohlo sežrat…

Většinou se druhý zápas odehraje, jako všude jinde, u piva v hospodě, kde se rozeberou klady a nedostatky zápasu.

Stanislav Daněk, trenér červenojanovických fotbalistů. Foto: Tomáš FilipNa rozlučce s rokem 2012 jste se v klubovně na hřišti shodli s hráči i fanoušky na tom, že jarní část sezony bude pro červenojanovické fotbalisty těžší, nicméně rychlý návrat do třetí třídy je po první polovině soutěže, dá se říct, povinností. V čem vy osobně vidíte největší komplikace a jak se je pokusíte eliminovat?

Největší komplikace vidím hlavně v nás samých a možná paradoxně v tom, že jsme za podzim neprohráli. Až přijdou případné porážky, teprve se uvidí, jaká je morální síla mužstva, mě nevyjímaje. Eliminace bude spočívat hlavně ve zlepšení psychické odolnosti a hlavně v dobré zimní přípravě, případném zvýšení konkurence.
 
A otázka na závěr… Co byste si kromě postupu do vyšší okresní fotbalové soutěže přál v novém roce 2013?

Samozřejmě bych přál sobě a všem, co se kolem fotbalu pohybují, pevné zdraví a štěstí, protože když budeme mít tyto dvě věci, budeme mít i všechno ostatní, co k životu člověka patří. (lh)

Přečtěte si také „retro" rozhovor se Stanislavem Daňkem -
ZDE.

Chcete nechat Stanislavu Daňkovi nějaký vzkaz? Napište ho jako komentář pod tímto článkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář