Jdi na obsah Jdi na menu
 


Útočník k pohledání cestu za postupem mateřskému klubu nezkříží

23. 2. 2013

Robert Menšík v malešovském dresu v přátelském utkání s Bílým Podolím. Foto: archiv VLPMít ho v sestavě, všechno by bylo pro červenojanovický tým snazší. Ta možnost se loni v létě rýsovala, ale nakonec to nedopadlo. Upřímně řečeno, nelze se divit. Čtvrtá třída by pro něho jistě byla krokem zpět.

To je úvod k rozhovoru s Robertem Menšíkem, který s kopanou začal v Červených Janovicích, ovšem jméno si udělal zejména v rámci několikaletého hostování v kutnohorské Spartě. Patřil tam k nejlepším, i proto jeho ruku po zásluze zdobila kapitánská páska.

V létě byl o tebe zájem hned z několika klubů. Proč to u tebe v rámci přechodu z dorostenecké kategorie mezi dospělé fotbalisty vyhrál zrovna Malešov před Červenými Janovicemi, Kutnou Horou B či Ratboří?

Abych řekl pravdu, nejdřív jsem chtěl do Ratboře a už to vypadalo celkem slibně, když jsem se dohodl na zajímavých podmínkách pro mě. Jenže poté jsem o tom více popřemýšlel a uvědomil si, že je to vcelku z ruky, hlavně když jsem od října nastupoval na vysokou školu, což to ještě více komplikovalo. Proto jsem se rozhodl pro Malešov, chtěl jsem hrát alespoň okresní přebor a také se tam tvořil velmi ambiciózní mladý tým, z něhož jsem znal mnoho lidí, takže jsem věděl, do čeho jdu.

Splnila podzimní část sezony tvoje očekávání v Malešově? S čím u tebe z tohoto pohledu panuje spokojenost a co mohlo dopadnout lépe?

Dá se říct, že jsem spokojený. Ve většině zápasů jsme hráli kombinační fotbal a soupeře přehrávali. Možná jsem byl občas naštvaný, že jsem v některých utkáních odešel ze hřiště dříve, než jsem si představoval, protože jsem cítil, že ještě můžu týmu pomoct. Ale o tom rozhodují trenéři a já jejich rozhodnutí vždy respektoval. Takže když to vezmu celkově, tak spokojený jsem.

V malešovském dresu jsi potvrdil roli střelce, když jsi konto soupeřů zatížil v mistrovských utkáních okresního přeboru pěti góly. Je to optimální číslo, nebo šancí ke skórování bylo víc? Kdo byl tvůj vrchní nahrávač a s kým se ti na hřišti spolupracovalo nejlépe?

To si opravdu nemyslím, že pět gólů je adekvátní vizitka střelce. Během přípravy se nám opravdu dařilo a dá se říct, že do čeho jsem kopnul, to tam spadlo. Ovšem najednou přišel začátek sezony a na každý náš gól jsme se velmi nadřeli. Ale myslím si, že jsme se nakonec chytli a věřím, že v tom budeme pokračovat i na jaře. Zároveň doufám, že se na konci sezony nebudu muset stydět za počet mých vstřelených gólů. (smích) Myslím, že asi nejvíce šancí ke skórování jsem dostal od Jirky Rejthárka, takže kdybych měl jmenovat jednoho hráče, tak to bude asi on.

Na konci sezony 2011/2012 jsi ukončil dorosteneckou kategorii ve Spartě Kutná Hora, kde ti dokonce připadla funkce kapitána týmu. Jak na toto období v krajském přeboru vzpomínáš a jak těžký pro tebe byl přechod mezi dospělé fotbalisty?

Samozřejmě, že se na to hezky vzpomíná a nejen na tu poslední sezonu v dorostu, ale celkově na moje působení v Kutné Hoře, kde jsem strávil šest let. Mnohému jsem se tam naučil a jsem rád, že jsem to mohl prožít. Mně to ani tolik nepřijde, že je to nějaká změna, nikdy jsem nekoukal na to, kdo stojí na té druhé straně a hraje proti mně. Ale přeci jen tu něco je, dospělý fotbal je mnohem více kontaktní a hraje se opravdu do těla, ale dle mého názoru se alespoň v okresním přeboru méně běhá než v dorostenecké kategorii krajského přeboru.

Memoriál Pavla Charváta ml. a Luboše Černého na Kačině - nejlepší útočník turnaje Robert Menšík. Foto: Luboš HájekLoni v květnu sis na memoriálu na Kačině zahrál za červenojanovický mateřský klub dvě utkání, vstřelil jsi jednu branku a byl jsi vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje. S jakými pocity jsi nastupoval a jak se ti hrálo?

Byl jsem moc rád, že jsem si mohl zahrát za červenojanovický tým a moc jsem si to užil. Myslím, že jsme předvedli dobré výkony v obou utkáních a zaslouženě získali druhé místo.

Co vůbec říkáš výkonům červenojanovického fotbalového mužstva v první polovině sezony 2012/2013?

Jsem velice mile překvapen, jak se červenojanovický tým prezentuje v této sezoně, když to porovnáte s tou minulou. Myslím si, že mnoho lidí ani zdaleka nečekalo až takový úspěch. Pravidelně sleduji výsledky na klubových webových stránkách a moc si přeji návrat do třetí třídy. Mimochodem, chtěl bych velmi pochválit, jak tyto stránky fungují a že vůbec existují, rozhodně to pozvedlo úroveň červenojanovického fotbalu.

Řada lidí by tě moc ráda viděla zpátky v dresu Červených Janovic. Existuje tato možnost, případně co by se muselo stát?

Momentálně jsem na ročním hostování v Malešově, takže nepřemýšlím, co bude na konci sezony. Neříkám, že to reálné není, ale rozhodně nechci nic slibovat. Chci na jaře podat co nejlepší výkony a uvidíme, jaké budou možnosti dále. Zároveň bych chtěl velice poděkovat vedení červenojanovického klubu, že jsou tolik vstřícní ke mně a vyhoví všem mým přáním a nárokům. 

Na podzim hrála malešovská rezerva v Červených Janovicích souběžně s áčkem, proto jsi nemohl nastoupit. Když pomineme skutečnost, jak nakonec rozhodne trenér, vynahradíš si to na jaře, nebo nebudeš chtít mateřskému oddílu zkomplikovat cestu do třetí třídy?

Za celý podzim jsem nenastoupil za malešovskou rezervu z důvodu časového vytížení a nepředpokládám, že to bude na jaře jiné. Takže mohu skoro s jistotou říci, že se to nestane. Zvlášť když vezmu v potaz fakt, že si přeji vidět Červené Janovice zpět ve třetí třídě. (lh)

Chcete nechat Robertovi Menšíkovi nějaký vzkaz? Napište ho jako komentář pod tímto článkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář