Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zraněný J. Hájek: Takovou bolest i strach jsem ještě nezažil

10. 2. 2013

Rozvičující se Josef Hájek před přípravným zápasem na Kačině. Foto: Veronika HájkováZ nepříjemného zranění se po těžkém úrazu přímo na fotbalovém hřišti v Paběnicích pomalu zotavuje kutnohorský fotbalista Josef Hájek, který byl toho času na hostování v Červených Janovicích.

Svůj zatím poslední zápas odehrál v neděli 6. května 2012, kdy utrpěl zlomeninu holenní kosti. Jak praskla, se tehdy nedalo přeslechnout - více ZDE.

Jak vzpomínáš na inkriminovaný okamžik v Paběnicích a vůbec na celý zápas s tamní rezervou, po kterém tě musela odvézt sanita záchranné zdravotnické služby?

Pokud si dobře vzpomínám, zápas byl už od začátku vyhecovaný, přece jenom šlo o derby. Myslím, že první poločas jsme byli lepší mužstvo a také jsme po zásluze šli do vedení. Ve druhém poločase už to bylo horší a Paběnice dokázaly otočit skóre v desíti. Poslední gól bych připsal na vrub pana rozhodčího a poté se snad už ani nejednalo o fotbal, na hřišti jsme se jen dohadovali. Je možné, že moje zranění vyplynulo z přemotivování po událostech, které se děly na hřišti, ale z mé strany žádný úmysl zranit protihráče nebyl. Na inkriminovaný okamžik nevzpomínám v dobrém, protože takovou bolest, a dá se říct i strach, jsem ještě nezažil.

Proč myslíš, že ke zlomenině došlo? Udělal bys z tohoto pohledu na hřišti nyní něco jinak?

Moje zranění jsem si přivodil sám, když jsem šel do skluzu ve snaze vybojovat míč, a ne, jak se ozývalo, že šlo u úmyslný faul. Díky mokrému hřišti jsem nabral velkou rychlost a střetl se s protihráčem holeň na holeň. Po pár sekundách jsem věděl, že je zle, protože jsem cítil jen brnění nohy a nemohl jsem jí hýbat. Představoval jsem si horší scénáře, takže jsem byl nakonec i spokojený, že to je „jen" zlomená holeň. Z mého pohledu bych asi nic jiného neudělal.

Josef Hájek se svojí sestrou Veronikou. Foto: František HájekJak jsi byl spokojený se zdravotní péčí? Prý během léčby nastaly nějaké komplikace.

V Kolíně jsem ležel v nemocnici tři dny a další čtyři dny jsem byl v Kutné Hoře. Na ochotu sestřiček si nemůžu stěžovat v Kolíně, ani v Kutné Hoře. Jediný problém byl, když jsem hlásil, že mě tlačí pata, tak žádný doktor nedokázal říct, čím to je, a vlastně z toho byly zdravotní komplikace, kdy po sundání nechodící sádry jsem měl černý kruh na patě. Jinak se o mě starali dobře, a to i při kontrolách.

Zápas s paběnickou rezervou měl být tvým posledním před plánovanou operací tříselné kýly. Už ji máš za sebou, nebo čekáš na nový termín?

Operaci stále za sebou nemám. Léčení zlomeniny mi bylo ukončeno až v říjnu. To už jsem chodil do školy, tak teď čekám, jak mi dopadne škola, a případně před letními prázdninami bych šel na operaci.

Loni v květnu došlo už k tvému druhému vážnějšímu zranění ve fotbalové kariéře. Můžeš připomenout první úraz? Který byl z tvého pohledu nepříjemnější?

První úraz si moc nepamatuji, šlo o pád v zimní přípravě v únoru roku 2010, kdy jsem ještě chytal - více ZDE. Bylo to tak, že jsem vybíhal na centr a zezadu mi někdo neúmyslně podrazil nohy, já poté dopadl na zmrzlou umělou trávu a zapadl mi jazyk. Ale to vím pouze z vyprávění. První, co si pamatuji, je, že jsem ležel v pokoji v nemocnici, předtím si nic nepamatuji. Jediné, co vím, je, že jsem se ráno nasnídal a jel na fotbal. Z mého pohledu byl asi závažný ten druhý úraz, protože si ho pamatuji a také mělo delšího trvání ležení v posteli. Dá se říct, že díky tomuto úrazu už asi napořád budu poznávat změnu počasí a asi se nezbavím občasných bolestí.

Josef Hájek už bez sádry, ale s francouzskou holí. Foto: Hana RýglováUž jsi tedy více než devět měsíců bez fotbalu, jak to snášíš?

Snáším to celkem dobře, přestože stále nemůžu hrát fotbal. Nejméně to ale snáší váha, která se trochu pohnula k větším číslům.

Sestup červenojanovického mužstva do čtvrté třídy byl po minulé zpackané sezoně neodvratný. Co proto říkáš na úspěšné tažení nejnižší okresní fotbalovou soutěží a v čem vidíš důvody takové proměny?

Opravdu jsem takové vítězné tažení neočekával. Důvody bych viděl, že se dala parta dohromady, začala táhnout za jeden provaz a také určitě příchod trenéra. Jsem mile překvapen podzimním průběhem.

Jaké jsou tvoje sportovní vyhlídky do budoucna, kdy tě uvidíme zpátky na hřišti? Zapojíš se do zimní přípravy?

Moje sportovní vyhlídky jsou takové, že mám stále zákaz sportování a lyžování. A také nemůžu tolik sportovat kvůli tříselné kýle, která se teď díky klidu moc neozývá. Takže to na žádné velké sportovní výkony nevypadá. Ale chtěl bych si párkrát přijít lehce zaběhat na umělou trávu na Sokolák v Kutné Hoře, pokud mi to zkouškové období povolí.

Mezi dlouhodobé marody se zařadili i J. Laudát a L. Menšík

Jan Laudát v hlavičkovém souboji. Foto: Deník/ Martin VaněkNa velmi úspěšném tažení červenojanovického mužstva na podzim roku 2012 se ve IV. třídě nemohl podílet ani dlouhodobě zraněný Jan Laudát.

Jak to v současné době vypadá s tvým zdravotním stavem?

Můj zdravotní stav je stálý, s kolenem běžně hýbu. Jen si musím dávat pozor na pohyby do stran či na nějaké to klopýtnutí.

Kdy a jak se ti zranění vlastně stalo?

Úraz se mi stal začátkem letních prázdnin na fotbalovém turnaji v Petrovicích I. Od té doby jsem se to snažil rozhýbat. Až někdy v září jsem zjistil, že mám utržený přední křížový vaz u pravého kolena.

Jaké lékařské zákroky už máš za sebou a jaké ještě musíš podstoupit?

V listopadu jsem podstoupil artroskopii, kde mi koleno prohlédli a vyčistili. Nyní mě čeká ve středu 20. února operace, kde mi udělají plastiku vazu.

Kdy chystáš návrat na zelený trávník?

Lehký trénink plánuji v průběhu léta. Záleží na komplikacích a na tom, co mi řekne doktor. Data zákroků jsem si naplánoval s ohledem na mou práci.

O odpovědi na stejné otázky byl požádán i další dlouhodobý marod Lukáš Menšík, který se zranil koncem července na patnáctém Pukma Cupu v Červených Janovicích, ale hráč na prosbu vůbec nereagoval. (lh)

Chcete nechat Josefu Hájkovi, Janu Laudátovi či Lukáši Menšíkovi nějaký vzkaz? Napište ho jako komentář pod tímto článkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář