Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pan střelec pověsil po třiceti sezónách kopačky na hřebík

20. 8. 2015

Červenojanovický kanonýr Radek Vavřina. Foto: Jana VyčítalováV 742 utkáních vstřelil 618 gólů! S takto velmi produktivní vizitkou odešel v polovině srpna do fotbalového důchodu kanonýr R. Vavřina, který po celých třicet let zůstal věrný barvám červenojanovického oddílu.

„Za sebe bych byl nejradši na hřišti pořád, ale různých bolístek přibývá a rekonvalescence je delší a delší. Bohužel nemám to štěstí jako někteří hráči, kteří třeba za celou kariéru nepoznali žádné vážnější zranění,“ povzdechl si nad hlavním důvodem ukončení hráčské kariéry Radek Vavřina.

Fotbalem však bude naplno žít dál, vždyť v klubu má v současné době i další dvě velmi důležité funkce, a sice je předseda a pak také jeden z trenérů áčka.

Kdy uzrálo vaše rozhodnutí ukončit aktivní kariéru? Nahrálo tomu třeba i kulaté číslo, co se týká počtu odehraných sezón?

Bylo to těžké rozhodování, ale sám už cítím, že v mém věku a s mými zdravotními problémy vesměs z fotbalu by bylo těžké pokračovat a navíc riskovat další a další zdravotní problémy. Určitě nehrálo roli číslo třicet. Je to náhoda, že to vyšlo takhle zakulaceně. Dřív jsem si říkal, že skončím, až dám pět set gólů, potom šest set gólů, no a nakonec se to protáhlo do letošního léta.

Udělat při této příležitosti benefiční sportovní den byl skvělý nápad. Jak dlouho vám jeho příprava zabrala a co bylo nejsložitější?

Děkuji za pochvalu. Ten nápad se zrodil už na podzim roku 2014, kdy jsem o konci kariéry začal uvažovat. Benefiční sportovní den byla taková alternativa, kde se spojila moje dvě klíčová přání. Jedním bylo potkat se opět po letech s většinou mých bývalých spoluhráčů a druhým bylo vymyslet něco, co by vylepšilo prostředí našeho sportovního areálu. Proto jsem již předem avizoval, že veškerý výtěžek z celé akce půjde jako investice do kabin na fotbalovém hřišti, a jsem rád, že na toto téma spousta červenojanovických občanů slyšelo a akci podpořilo. Využil jsem zkušenosti z příprav Pukma Cupu, ale na rovinu bych řekl, že toto bylo snad ještě náročnější. Nejvíce času mi dalo sehnat dostatek cen do tomboly a také zjistit všechny kontakty na bývalé spoluhráče a ty do Červených Janovic přilákat. Celou akci bych sám nezvládl uspořádat, proto bych chtěl poděkovat celé své rodině, která se na přípravě a realizaci podílela.

Proč výtěžek z celého sobotního setkání padne zrovna na rekonstrukci kabin? Můžeme už prozradit nějakou částku?

To je jednoduché, protože na srovnání hrací plochy to stačit nebude (smích). Kabiny stojí na fotbalovém hřišti od roku 1980, a to pouze s drobnými úpravami. Je už na nich znát zub času a peníze jsou potřeba. V současné době dobře funguje spolupráce se zastupitelstvem obce a starostou Miroslavem Ptáčkem, který slyší na podporu spolků, jako jsou hasiči, myslivci nebo fotbal. Doufám tedy, že částka, která byla získána díky benefičnímu sportovnímu dni, bude navýšena z rozpočtu obce a povede se alespoň částečně kabiny rekonstruovat, a to hlavně venkovní vzhled (fasáda). Částku zatím konečnou nemám, hrubý odhad by tu byl, ale nerad bych bez podkladů házel nějaká čísla. Občanům jsem slíbil, že výtěžek akce bude zveřejněn v obchodech a restauracích v Červených Janovicích a na našem klubovém webu, což také dodržím.

Červenojanovický kanonýr Radek Vavřina. Foto: Jana VyčítalováHodně se mluví o srovnání červenojanovického fotbalového hřiště. Co se pro to už udělalo a je reálná naděje, že by se to vůbec mohlo někdy v blízké době povést?

Ano, je to pravda. Bylo mým snem ukončit kariéru po odehrání alespoň jednoho utkání na vylepšeném hřišti v Červených Janovicích, ale toto už nevyjde. Máme vypracovaný projekt na srovnání hřiště, a sice horní čtvrtiny hrací plochy, která nás trápí nejvíce. Samozřejmě by tu nějaký sklon celé plochy zůstal, ale už by to bylo akceptovatelné. Jak jsem již psal, všechno je o penězích. Žádali jsme dvakrát o dotaci na Středočeském kraji, kdy jedna byla dokonce sloučena s opravou kabin. Když jsme poprvé neuspěli, zkusili jsme finální částku snížit tím, že jsme zažádali pouze na hřiště, ovšem ani to nám ale nevyšlo. V rámci projektu Zelený trávník jsme o finanční příspěvek žádali i na okresním fotbalovém svazu, ale opět bez úspěchu. Dle mého by bylo logické, aby lidé na svazu lépe vyhodnotili, kde jsou peníze ku prospěchu věci. Dodnes nemůžu překousnout to, že do dalšího kola o dotace byly poslány Křesetice se žádostí o zavlažování, a navíc více hlasů dostaly i Paběnice, kde mají nový areál v řádech milionů korun. Myslím, že v Křeseticích si hráči nestěžují tak často na sucho, jako u nás na kopec. Osobně bych preferoval úpravy hřišť, jako je v Červených Janovicích. Každý nadává na Miskovice, tak proč nedat peníze tam. A takových by bylo určitě více. Samozřejmě by si zase stěžovali jiní, že nic nedostali. Další věcí, kterou bych z pohledu vesnického oddílu změnil v rámci Fotbalové asociace České republiky, by bylo čerpání dotací z členských příspěvků. Jde o pár tisícovek pro klub, ale jsou nastaveny tak skličující mantinely, že si sami nemůžeme třeba těch pět tisícovek přidat na opravu kabin. Co se týká budoucnosti, tak chci všechny ubezpečit, že neházíme flintu do žita a další žádosti o dotace budou následovat. Když to vyjde do třetice příští rok, byl by to krásný dárek k padesátým narozeninám klubu a takovýto benefiční den k padesátému výročí založení kopané v Červených Janovicích bych rád uspořádal na zrekonstruovaném hřišti.

742 utkání v červenojanovickém dresu a 618 branek. To už dá hodně dobrý průměr. Máte na to nějaký recept?

Průměr je to dobrý, ale spoustu šancí jsem ještě zbytečně zahodil (smích). Recept na to není. Myslím si, že člověk musí mít minimálně padesát procent dáno od Boha, protože kdo tohle nemá, tak se to nenaučí. Když máte těch padesát procent, tak už je jenom na vás, kolik tomu dáte, abyste to někam dotáhli. Já byl vždy zapálený pro Červené Janovice, proto jsem nikdy nikam nepřestoupil. Asi nejblíže bych byl tomuto rozhodování po postupové sezoně 2001/2002, kdy mi i trenér Pavel Kruliš řekl, že by mě rád viděl někde v krajském přeboru. Osud tomu tak chtěl, přišla komplikovaná zlomenina levé nohy a bylo rozhodnuto.

Na jakou událost v kariéře nejraději vzpomínáte a naopak jaký okamžik byste nejraději z paměti vymazal?

Nejraději vzpomínám na partu kolem trenéra Pavla Kruliše a na zápasy proti Čáslavi B, kdy nás soupeř přehrával, ale my byli naší taktickou hrou a rychlými protiútoky efektivnější. Když pominu zranění, tak všechny špatné okamžiky brzy přebolí a křivdy rozhodčích jsou po několika týdnech vymazány. Vždyť je to jenom sport pro zábavu.

Červenojanovický kanonýr Radek Vavřina. Foto: Jana VyčítalováPodle mnohých je vaše rozhodnutí odejít do takzvaného důchodu předčasné. Vy si to nemyslíte?

Několik lidí mi to také říkalo. Za sebe bych nejradši byl na hřišti pořád, ale opravdu různých bolístek přibývá a rekonvalescence je delší a delší. Bohužel nemám to štěstí jako někteří hráči, kteří třeba za celou kariéru nepoznali žádné vážnější zranění. Myslím si, že máme celkem perspektivní tým, který to zvládne i beze mě. Je dobře, že byl s mým odchodem spojen benefiční sportovní den, protože kdybych jen tak někomu řekl, že končím, určitě bych se nechal přemluvit, ale takhle to beru jako slib více lidem a bude pro mě jednodušší se s tím vypořádat.

Co by bylo z vašeho pohledu potřeba zlepšit v červenojanovickém fotbale?

Především přístup mladších hráčů. Chápu, že chodí do práce a na koníčky není tolik času, ale tam chodíme všichni. Červenojanovický fotbal nemůže stát na chlapech kolem šedesátky, kteří teď opravdu pomáhají, jak se dá, a tímto bych jim za to chtěl poděkovat. Budu tedy doufat, že hned po přečtení tohoto rozhovoru mi někdo z kluků zavolá, že by třeba něco natřel, opravil nebo podobně. Kdyby se k současnému fungování klubu přidala tato nástavba, byl bych stoprocentně spokojený.

Co byste vzkázal všem, kteří se o kopanou v Červených Janovicích zajímají a fandí jí?

Především ať jsou všichni zdraví a ať jim je jakýkoliv sport radostí a ne starostí. A samozřejmě ať navštěvují naše klubové webové stránky i nadále, protože mají důvod se k nám vracet. (lh)

Výtěžek benefičního sportovní dne v Červených Janovicích u příležitosti rozlučky Radka Vavřiny s aktivní fotbalovou kariérou. Foto: Petra Kavková

Chcete nechat Radku Vavřinovi nějaký vzkaz? Napište ho jako komentář pod tímto článkem, kde najdete i fotogalerii.

Staňte se fanoušky TJ Sokol Červené Janovice na Facebooku! Foto: Martin Liberský

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář